Taky si pořád nepamatujete slovíčka, co se učíte? Máte prostě blbou paměť, žejo. Ba ne, pozor, tak to není!
Dole je video, kdyby se vám to nechtělo číst. Jsou v něm i příklady, který ve článku nenajdete.
Někdo má lepší krátkodobou paměť, někdo má lepší dlouhodobou, někdo si líp pamatuje, co vidí, někdo si zase pamatuje líp, co slyší…
Ale věřte mi, nikdo si dobře nepamatuje to, co ho nezajímá nebo není spojeno s nějakou výraznou emocí.
Pokud jde o biflování slovíček podle seznamu nebo podle náhodnýho výběru – na to máme blbou paměť úplně všichni. Takže buďte v klidu.
Když se jeden můj kamarád Angličan učil česky, narazil na slovo „sešit“. Byl to ajťák, takže sešity nepoužíval, všechno měl elektronicky a tohle slovo vůbec nepotřeboval. Ale hned si ho zapamatoval, protože mu znělo vulgárně, jako „say shit“ v angličtině.
A to je taky důvod, proč děti okamžitě chytaj a opakujou sprostý slova. Nadáváme zásadně pod vlivem emocí, nebo snad ne?
Metody na pamatování slovíček
Na lepší pamatování slovíček existujou různý metody a techniky, který si snadno najdete na internetu, ale ještě s tím počkejte… Některý metody totiž vyžadujou změnu naší osobnosti nebo způsobu vnímání světa a v horším případě znamenají hypnózu nebo celoživotní koučink.
Vy ale chcete dál normálně žít, žejo. A přitom se prostě naučit třeba anglicky, německy, italsky nebo rusky. Takže radši použijte moji osvědčenou metodu:
Učte se jen a pouze to, co opravdu potřebujete.
Ne to, co je právě na řadě v učebnici nebo na nějakým seznamu.
Vyzkoušejte si to třeba s mým seznamem, kterej si můžete stáhnout. Je tam 60 anglických přívlastků, jak popsat dovolenou.
Není tam překlad do češtiny – je to 60 slov v angličtině. Nepíšu pro vás slovník, je to jenom tip, jak začít používat pozitivní a negativní slova bez biflování překladu. Krom pár základních slov je ten seznam už spíš pro pokročilejší úrovně, ale rozšířit si tím slovní zásobu může samozřejmě každý.
- Nesnažte se furt všechno překládat, vnímejte, že slovo na tomhle seznamu je buď pozitivní a nebo negativní.
- Neznámý slovo hoďte do googlu – ne do překladače – ale do vyhledávače. Najdete vám věty, kde je použitý – koukněte, v jakých souvislostech je použitý. Někdy je dobrý mrknout i na obrázky. Hned pocítíte tu náladu, která je s tím slovem spojená.
- Zkuste někomu napsat zprávičku – nebo si jen tak pro sebe říct, jaká byla vaše poslední nebo jaká bude vaše příští dovolená – a nějaký slovo vybrat a použít. Použijte ho víckrát během jednoho dne k popsání nějaký situace, a máte to v kapse. Teda v hlavě. Už si to budete pamatovat.
Samozřejmě, že úplný začátečník musí nějak začít a slovíčka si přes slovník přeložit a naučit se jich pár ze seznamu, jinak to nejde. Na začátku ale většinou problém s pamatováním tolik nemáme. Já, ty, on, my, vy, oni, jak se jmenuju, odkud jsem… pozdravit… to zvládáme. To až později jde do tuhýho, když se slovní zásoba začne rozšiřovat a začnou se používat abstraktní pojmy, který úplně nejde nahradit obrázkem nebo na ně ukázat prstem.
Zakletý slova ☠️
Každej máme nějaký slovo nebo slova, který si prostě zaboha ne a ne zapamatovat. Nevím, proč to tak je. I když to slovo potřebujeme, i když ho furt dokola vyhledáváme, i když si ho někam zapíšeme, příště zase tápeme…
Tak víte co? Prostě se s tím smiřte. Zařaďte si to slovo do škatulky “zakleté” a netrapte se.
Dokud jich v tý škatulce nebude naráz víc jak pět-šest, tak je to v pohodě. Kdyby jich bylo víc, zkuste si teď sednout, napsat je, přeložit si je a říct si, jestli je fakt potřebujete, jestli si nevystačíte bez nich nebo s nějakým synonymem.
Já měla v angličtině zakletý „supply“. Aspoň dvakrát do měsíce nám tenkrát do práce přišel dopis ze zahraničí, kde nám někdo nabízel „supply“ a já si připadala jako blázen, když jsem zase znova a znova lovila ze slovníku, co to sakra je.
Na druhou stranu, když jsem přijela do Anglie s angličtinou na úrovni s bídou A2, tak jsem si taky nesepsala třeba seznam všeho nádobí v kuchyni, abych se ho našprtala a mohla mluvit s paní domácí o tom, co potřebuju.
Když jsem potřebovala cedník, tak jsem řekla, že potřebuju tu mísu s dírama na těstoviny. Ona se usmála, podala mi cedník se slovem „strainer“ a od tý chvíle to slovo znám.
Zbytečný slova – možná je ani nepotřebujete
Jedna moje studentka si nedávno stěžovala, že si nemůže zapamatovat v angličtině slova „attitude, approach a agreement“.
Poradila jsem jí, ať mi napíše přes whatsapp nějakou větu s těmi slovy, že to probereme – a ona odpověděla, že neví jakou větu, že ty slova nepotřebuje, ale zrovna je trénuje v duolingu.
Pojďme si něco vyjasnit: učení jazyka není soutěž, není to závod. Nezáleží, jestli za to dostanete body v duolingu. Je tu super aplikace a já ji doporučuju, ale jen do určitý úrovně. Pokud jste už na úrovni, kdy máte znát slova jako „attitude a approach“, tak už duolingo fakt nepotřebujete a učte se víc ze života.
A nebo se zamyslete, jestli ty slova fakt potřebujete. Když vás nenapadne ani česky věta, kde by se daly použít, tak jsou zbytečný a hoďte to za hlavu. Učte se radši něco užitečnýho.
Trénujte hned od začátku
Jakmile zmáknete základy, větnou strukturu, prvních pár slov, několik sloves – tak se hned vrhněte do aktivního používání.
Neodkládejte to až budete umět líp, protože líp budete umět mnohem rychleji, když to právě budete hned používat.
Používejte úplně jednoduchý věty – smiřte se s tím, že se budete chvíli vyjadřovat hodně prostě a nepřekládejte za každou cenu svou normální řeč z češtiny – na to prostě na začátku nemáte a zbytečně byste se stresovali.
Povídejte si nebo si pište přes chat s někým, kdo ten jazyk umí. Jen se snažte něco aktuálního sdělit a okopírovat od vašeho parťáka styl, jak to má být správně.
A pak pomalu přidávejte slovní zásobu a gramatiku, a zase jen říkejte nebo pište, co opravdu chcete a potřebujete – a ne to, co je na řadě v učebnici nebo v duolingu.
V tomhle videu >> vám ukážu, jak takovýho parťáka na trénování najít. A taky vám řeknu, proč to nejde hned umět.
Čekali jste něco světobornějšího?
Ona to ale není žádná věda. Jazykový pravidla, slovníky a gramatický přehledy nevznikly proto, abysme podle nich používali cizí jazyk. Jazyk existoval dávno předtím, a pak jen přišel někdo, kdo poslouchal, jak se ten jazyk používá a podle toho sestavil základní přehled. Ale nikdo se podle toho nemůže pořádně nic naučit.
Stejný je to se slovíčky, ani děti se neučí seznamy slovíček, než začnou mluvit. Poslouchají, jak ostatní věci pojmenovávají a pak slova opakujou. A říkají jenom to, co zrovna potřebujou. Měli bysme to dělat stejně, je to totiž přirozenější.
Tak ať vás to baví!
