Jako slepý k houslím

Hned od začátku jsme uměli dobře vyslovovat. I když jsme k tomu přišli jako slepý k houslím.


Ahoj!

O víkendu jsme si zajeli na výlet do Karlových Varů, dost se od našich časů změnily. Ale stejně jsem nedokázala zaplašit vzpomínky, pro mě to budou pořád ty stejný Vary, exotický na začátku devadesátek, kde se dalo potkat spousta cizokrajně vypadajících lidí – ne že bysme s nima byly schopný promluvit a třeba zjistit, odkud jsou, ale aspoň jsme mohly snít o nějakých dálkách.

Pamatuješ, jak ses zhrozila, když nás v prváku museli rozřadit na dvě jazykový skupiny a protože všichni chtěli němčinu, tak učitel rozhodl, že namátkou bude číst jména a potrefení chudáci budou muset chodit na angličtinu? Když vybral tebe, což bylo mimochodem pěkně sadistický vzhledem k tvýmu čistě německýmu příjemní, tak jsi na mě divoce gestikulovala, ať se taky přihlásím s tebou, což jsem nakonec s povzdechem udělala. A ty ses to pak doma bála říct, že prej tě táta zabije, když máte půl rodiny v Německu a ty se husa budeš učit anglicky – k čemu ti to jako v životě bude?

To byla sranda, za pár měsíců, po revoluci… jak najednou začala bejt angličtina v kurzu a jak jsme k tomu přišly jako slepý k houslím.


Angličtinář v prváku byl skvělej, i když jsme si to uvědomili až s křížkem po funuse. Jako první věc nás rozsadil ob lavici a začal nás učit dvojí výslovnost „th“. A my se divili, co to je za blázna, proč sedíme ob řadu, a on říkal, nebojte se vyslovit „th“, nikoho před sebou nemůžete poprskat, máte tam dost místa. A tak jsme trénovali a prskali a naučili jsme se to. Sice mi to přišlo zbytečný, když se těžko člověk bude někdy bavit s cizincem, přece stačí umět gramatiku a slovíčka na zkoušení, stejně jako nás to už tolik let učili v ruštině, ale aspoň teda byla při hodinách angličtiny sranda.

Kdybych tušila, jak vlastně naprosto správnej přístup to od něj byl, tak bych se mu nejspíš tolik nevysmívala. A ty víš, že já byla slušňák a šprt a introvert a druhým jsem se nijak nepošklebovala, ale tenhle učitel mě fakt dráždil těma svýma divnýma metodama. Taky jsme opožděně litovali, když si založil jazykovku a hned po našem prváku ze školy odešel. Nová učitelka s náma dělala gramatický cvičení, zkoušela ze slovíček, po přečtení článku očekávala na svý otázky přesný odpovědi z textu. No konečně, ne? Normální hodina. Ach jo, my byli blbí : D Když jsme další rok dostali zase jinou úču a slyšeli ji vyslovovat „th“ jako „dz“ nebo „ss“, tak jsme se teprve zhrozili. Teď by nám byl ten náš blázen dobrej : )


Jak víš, nakonec se mi podařilo z angliny odmaturovat, ale žádná sláva to nebyla. Odříkala jsem zpaměti naučený téma, ale vyjádřit se spontánně jsem pořádně neuměla. Členy jsem používala naprosto nahodile, jediný plus bylo, že jsem je aspoň uměla dobře vyslovit.

Setkali jsme se během života s různýma přístupama, a můžeme zkusit porovnat, co mělo smysl a co byla ztráta času. Tys třeba hned opravdu vypadla do Londýna, záhy ses vykašlala na anglickou rodinu a našla si práci v restauraci – mimochodem to bylo nelegální, ale už je to asi promlčený, tak to můžeme říkat i nahlas – a hned od začátku jsi hlavně mluvila.

Já byla opatrná, všechny pravidla jsem striktně dodržela, dva roky strávila v rodině, chodila poctivě na jazykový kurzy, na který jsem si vydělávala úklidem obrovských baráků anglických boháčů. A ve volným čase jsem hodně četla a opravdu tvrdě jsem dřela gramatiku. Co přesně mělo ten největší účinek, že jsem se dokopala až ke zdárný zkoušce, to přesně nevím, asi to byl mix všeho.

Nakonec jsem před návratem domů složila zkoušku C2 (tehdy se jí tak neříkalo, ale dneska je tak zařazená). Hurá! Konečně to umím, mám na to papír a už se nikdy nebudu muset žádnej jazyk učit. Uff.

No znáš mě, nakonec to dopadlo úplně jinak a zase jsem se začínala znova a znova mučit. Občas to byl boj, ale když jsem pak přišla na to, co na mě platí – šlo to jako po másle.

A jak Ti jde němčina?

Tak zatím, Katka


Moje strastiplná cesta k jazykům na konci 20. století. Pobavte se, zasmějte se, ale hlavně – už neopakujte stejný chyby : )

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *